18. prosince 2000 zvolila FIFA Real Madrid za nejlepší fotbalový klub minulého století. Světově nejúspěšnější a nejznámější klub světa. Obdivuhodná historie, ve které klub vyhrál po celém světě přes 12000 trofejí se svými oddíly fotbalu, basketbalu, tenisu, stolního tenisu a vodního póla.

Madrid Futbol Club (1902-1920) Na konci 19. století se fotbal začal rozšiřovat i ve Španělsku, takže i v hlavním městě Madridu. V Madridu popularizoval fotbal hlavně klub zvaný Football Sky. Roku 1987 skupina lidí opustila tento klub a založila Madrid Foot Ball Club a začala organizovat utkání na loukách a u statků. Pionýři tohoto nového klubu byli mezi jinými José de Gorostizaga, Manuel Mendía, bratři Juan a Carlos Padrós, Adolfo Meléndez nebo Antonio Neyra, tak jako především Julián Palacios. Ale byl to až 6. březen 1902, kdy jmenovaní pánové pod prezidentem Juliánem Palaciosem nechali klub oficiálně zaregistrovat, který je dnem založení Realu Madrid. Další spoluzakladatel, Juan Padrós brzy vystřídal Palaciose na postě prezidenta a vedl klub až do roku 1904. Od 6. března 1902 se začal rozrůstat klub, který chtěl být za svou celou historii nedostižitelný. První stadión, tedy pokud se tak dá nazvat, se nacházel mezi závodní dráhou a býčí arénou. Prvním trenérem byl 22.3.1902 zvolen Angličan . Už 15. dubna nastoupil tým k prvnímu zápasu Španělského poháru. První erby se uskutečnilo 13. května 1902 v Madridu, tehdy ale Real bohužel prohrál 1:3. Tehdejší tým hrál za velmi nepříznivých podmínek. V lednu 1904 se klub spojil s Madridskými fotbalovými kluby Modernem, Amicale(které bylo z většiny tvořenou Francouzi) a Mancloa. Když byla v Paříží 21.května 1904 založena Fédération Internationale de Football Association (FIFA), tak Španělsko zastupoval právě Madrid F.C. Klub sbíral své první trofeje mezi roky 1904 a 1908. Když tým 4krát po sobě vyhrál Španělský pohár, nejstarší fotbalový turnaj Španělska ( od r. 1901), mohl si jako jediný nechat originální trofej, ne jako jiné týmy, které dostaly jen repliku. První mezistátní utkání proti klubu Sport de Paris se uskutečnilo 23.10.1905 a zápas skončil 0:0. První oficiální ,,aréna“ klubu byla postavena roku 1912 a na ulici O´Donell a bylo to 1. Španělské hřiště, které bylo oplocené. Tehdejší fotbalové dresy týmu byly bílé, s příčným fialovým pruhem, který sice r.1905 z dresů zmizel, ale v klubovém znaku je dochován ještě nyní.Tohoto roku debutoval v prvním týmu 17-letý útočník, který do klubu vstoupil ve 14-ti letech a opustil ho až smrtí v roce 1978. Santiago Barnabeú měl relativně neznámý Madridský klub udělat světoznámým. Tehdejší Španělský král Alfonso XIII. Byl pravidelným návštěvníkem utkání a 29.6.1920 propůjčil klubu královský titul (real=královský). Tak se z „Madrid FutBol Club“ stal „Real Madrid“. Začátek jedné éry (1921-1939) Na konci 20. let pověsil Santiago Barnabeú své kopačky na hřebík, aby se stal klubovým úředníkem. Jeho první přestup, který Barnabeú uskutečnil, byl roku 1930 a byl to tehdy nejlepší Evropský brankář Ricardo Zamora za tehdy nepředstavitelných 150000 pesetů (zhruba 80000 euro) z Espanyolu Barcelona. Ten 2x vyhrál trofej pro nejlepšího brankáře ligy a tato trofej se později měla jmenovat po něm. Na Mistrovství Světa 1934 byl oceněn nejlepším hráčem soutěže a ještě 2 další roky hrál v Realu Madrid, ve kterém hrály další hvězdy,jako Ciriaco, Luis Regueiro a Quincoces (1930-1941). Klub vyhrál r. 1931 a 1933 první 2 mistrovství klubové historie, 1934 a 1936 vyhrál už svůj 6. a 7. Španělský Pohár.K vizi „Don Santiho“ ale nepatřil jen nový stadión, ale především celosvětově úspěšný tým. Největší přestup uskutečnil Barnabeú, když po velkých sporech a hádkách přetáhl z FC Barcelony Alfreda Di Stefana. Byl to hráč, který měl ve fotbale vyvolat revoluci. Příběh fotbalové legendy Realu začal, když Real k oslavám 50-ti let od založení klubu uspořádal 6.března 1952 světový turnaj, ve kterém účinkoval i kolumbijský klub Millonarios. Ještě nikdy nebyl v Evropě viděn fotbalisty s takovými schopnostmi. Millonarios vyhrál turnaj pod zázračným vedením Di Stefana. To byl začátek největší přestupové hádky fotbalové historie. Zatímco Barcelony vyjednávala s jeho původním klubem River Plate a jeho manželkou, tak Real jednal přímo s klubem Millonarios a Di Stefanem. Přesto že oba týmy nabídly obrovské sumy (Barcelona 100000 a Real 70000 dolarů), každý si hráče nárokoval pro sebe. V létě 1953 odletěl Di Stefano do Barcelony, ale musel přihlížet hádce mezi Realem a Barcelonou, kompromis jeden rok v Barceloně, jeden rok v Realu kategoricky odmítl. Tak kde začít? Každý si dělal právo na Di Stefano. Pak se přestěhoval do Madridu a odehrál několik přátelských utkání. A tak zažilo 80000 natěšených fanoušků zklamání z výsledku 2:4 proti Nancy a Di Stefana, který se absolutně nechytil a odehrál mizerný zápas.